MY a ONI
Doma by se formálně mohli cítit všichni cizinci, kteří mají v ČR trvalý pobyt, což představuje nejpříznivější pobytové postavení. V České republice se více usazují cizinci ze zemí mimo Evropskou unii. Podíl jejich trvalých pobytů ve srovnání s přechodnými je výrazně vyšší (60 %), mají zde také více vlastních rodin a dětí. Například počet Vietnamců, kteří mají trvalý pobyt ve srovnání s těmi, kteří mají přechodný pobyt je skoro šestkrát vyšší. Na váze pobytových povolení u Rusů také převažují ti, kteří se rozhodli trvale žít v České republice.
Co znamená být tu jako doma? Být integrovaným cizincem? Znamená to, že se například zajímáte o politiku, fandíte českým umělcům ve světě, nechcete propásnout ani jeden český film a zápas hokejistů, posíláte děti na letní tábor, jste na demonstracích za Prahu kulturní nebo proti pochodu neonacistů Starým městem?
Víte, kde je úřad městské části, ve které bydlíte? Oslovila vás jako cizince nějaká politická strana, probíráte se sousedy záležitosti ohledně baráku – kdo čistí schodiště, co by mělo být před barákem, jaké obchody potřebujete ve čtvrti, proč vám pod okny vznikla další herna nebo erotický klub?
Integrace cizinců je zjednodušeně řečeno také o tom, jestli potřebují naše děti na sídlišti nové hřiště a školku. Shodnou se na tom rodiče domácí a cizí? Měří potřeby stejným metrem? Odpovědi bychom měli najít v Koncepci integrace cizinců, ale také v příkladech z běžného života cizinců.
Není moc cizinců a cizinek, kteří se zúčastnili sametového převratu v roce 1989. Jednou z nich byla Gwendolyn Albert, americká studentka, která tehdy získala Fulbraghtovo stipendium a v Praze navštěvovala kurz češtiny. Osudného 17.listopadu byla ve studentském průvodu …
