Text vznikl v rámci semináře ,,Nejsi tady cizinec" pro studenty a studentky Katedry žurnalistiky Fakulty sociálních věd. Autorem je Roman Berežanský.
České občanství: běh na dlouhou trať
Česká republika patří mezi země, kde je přístup k občanství relativně ztížen. V roce 2022 získalo české občanství podle dat Eurostatu nejméně 4600 lidí, nejčastěji šlo o občany Ukrajiny (45 %), Ruska (26 %) a Vietnamu (5 %). V porovnání s ostatními evropskými státy se však Česká republika umisťuje až na 21. místě. Na každého obyvatele připadá jen 0,4 nového občanství. Pro srovnání, Německo udělí více než čtyřnásobek občanství. Data ukazují, že proces získávání českého občanství v porovnání s ostatními evropskými zeměmi je mnohem složitější proces. Proto bychom mohli zvážit změny, které by občanství zpřístupnily a přilákaly více lidi, aby o něj usilovali.
Potíže jsou i s vyřizováním žádostí. Byť zákonná lhůta na vyřízení žádosti je stanovena na 180 dní, ministerstvo vnitra to často není schopno dodržet a překračuje tuto lhůtu i několikanásobně. Pololegální praxí také je zastavení lhůty pro doplnění dalších dokumentů žadatelem v době, kdy lhůta pro vyřízení již vypršela.
Kromě toho, pokud správně interpretuji reakci ministerstva na "stošestku", na oddělení státního občanství pracuje 31 úředníků, kteří se zabývají žádostmi o udělení občanství. Je zřejmé, že tento počet není dostačující. Ministerstvo již léta argumentuje vysokým počtem žádostí a personálním vytížením, které ho ale neospravedlňuje před zákonem.
"S ohledem na vysoký nápad podaných žádostí o udělení státního občanství České republiky, které vysoce převyšují personální možnosti odboru všeobecné správy, žádáme o strpění." 1
Problematická je také doba správního řízení. V sousedním Polsku činí pouhé 2 měsíce. V Německu 3 měsíce. Ve srovnání s Rakouskem nebo Slovenskem, kde je přístup k občanství mnohem konzervativnější, jsme na tom lépe. To jsou ale faktory, které ovlivňují pocit stability cizinců v zemi, a to že úřední aparát nastavuje dlouhé čekací lhůty může odrazovat některé žadatele, aby o občanství usilovali.
Jedinou obranou před průtahy se žádostí o státní občanství je správní zákon a jeho ustanovení o ochraně před nečinností úřadu. Pokud uspějete, komise ministra vnitra (který je jediným nadřízeným oddělení státního občanství MV) vydá nařízení o neprodleném vydání rozhodnutí ve věci vaší žádosti.
Rozšíření politických práv či bezpečnostní hrozba
Občanství je také důležité z hlediska politické participace. Před získáním občanství se mnoho lidí může cítit vyloučeno z veřejné debaty, například před volbami. Tento pocit však může mít i vnitřní rozměr. Existuje přirozená touha ovlivňovat dění ve společnosti, ale bez občanských práv to často není možné. Bez občanství také nejde zastupovat některé vysoké úřední pozice, ani vykonávat profesi právníka bez větších překážek. I proto je důležité zjednodušovat přístup k občanství. Byť se v poslední době mluví spíše o jeho restrikci, například občanům Ruské federace. Ti by se museli ruského občanství vzdát, aby mohli získat to české. Ohled na bezpečnostní rizika pro ČR je naprosto legitimní, trpí ale většinou Rusové, kteří jsou protirežimní. Navíc pochybuji, že je tak těžké pro příslušníka FSB se ruského občanství vzdát a poté ho znovu získat.
Přístup k občanství
Podle uznávaného žebříčku Migrant integration policy index (MIPEX) patří Česko ve střední Evropě mezi státy, kde dosažení nejvyššího stupně integrace je relativně omezeno. Na hodnoticí škole ze 100 se umísťuje mezi Německo a Polsko, rozdíly jsou však velké. Největší slabinou Česka a Polska na rozdíl od Německa vidí autoři indexu v politické participaci. O tom svědčí i nedávné rozhodnutí Soudního dvora EU o to, že obě tyto země porušují unijní právo, když brání cizincům vstupovat do politických stran. Paradoxní na tom je, že kandidovat za ně mohou, vstoupit do nich už ne.
Německo také nedávno zrušilo podmínku vzdání se předchozího občanství pro získání německého. Nancy Faeser, německá federální ministryně vnitra, vyjádřila v souvislosti s uvedením tohoto zákona v platnost, tuto myšlenku:
„Jsem velmi ráda, že nový zákon o státním občanství vstoupil v platnost. V celosvětové soutěži o nejlepší mozky musíme dát zahraničním kvalifikovaným pracovníkům příležitost stát se v přiměřené době plnohodnotnými členy naší společnosti.“
Německo patří z hlediska přístupu k občanství k těm západním zemím. MIPEX u něj popisuje finanční podporu na cestě k občanství, ať už formou dostupných jazykových kurzů nebo formou poradenství.
Jsou noví občané Češi nebo Češi s přívlastkem?
V dnešní době je udělování občanství většinou formální, ale i osobní záležitost. Pro žadatele znamená ztotožnění se se zákony, kulturou a tradicemi dané země. Česko naštěstí posuzuje velkou většinou žádostí ze zemí nám kulturně blízkým, například Slovensko, Ukrajina nebo Rusko. Čas od času se ale vyskytne problém se žadateli z jiných kultur. Například palestinská aktivistka Yara Abu Aataya občanství získala až napotřetí. Podle úředníků nebyla v Česku dost integrovaná. Takové chování úředníkům umožnuje vágně formulovaná podmínka nového zákona o občanství z roku 2013: " Státní občanství České republiky lze udělit, pokud je žadatel integrován do společnosti v České republice, zejména pokud jde o integraci z hlediska rodinného, pracovního, nebo sociálního, a splňuje ostatní podmínky stanovené v § 14." Podmínka integrace umožňuje subjektivní rozhodování úředníků, což může vést k diskriminaci žadatelů z odlišného kulturního prostředí.
Složení státoobčanského slibu je poslední nutnou podmínkou pro udělení českého občanství. Takový zážitek pro mnohé je vyvrcholením celoživotní snahy o úplnou integraci a žadatele při něm neskrývají emoce. Jak se ale po takové zkušenosti noví občané cítí? Cítí se být Čechy nebo Čechy s přívlastkem, například vietnamský Čech. A jak takové lidi vnímá většinová společnost?
Odpověď není jednoduchá. Česká společnost někdy silně reaguje na přítomnost přízvuku, nedodržování české gramatiky či chyby ve výslovnosti. Pokud ale člověk nemá přízvuk a vizuálně "zapadá", potom je pro něj jednodušší skrývat svůj původ. Potřeba skrývat svůj původ může mít různé motivace, ať už se chceme vyhnout mikroagresím nebo jednoduše, pokud náš původ nehraje žádnou roli v dotčené situaci.
Zkrátka přítomnost xenofobie v české společnosti je známý fakt a noví občané se s ní nepřestávají potýkat ani po udělení občanství. Občanství jim ale poskytuje větší záruku a možná i větší sebevědomí, že do dané společnosti patří. Možná i to je motivací právního systému, který po žadateli požaduje tak velké množství splněných podmínek pro udělení občanství.
Přesto zbavit se přízvuku nemusí být jednoduchá záležitost. Po většinové společnosti proto musíme chtít, aby se odlišnosti naučila respektovat. Integraci může také usnadnit, když cizince podpoříme větší nabídkou jazykových kurzů, pomůžeme jim v tom, aby své vzdělání zde mohli plně využívat a v neposlední řadě, dáme jim pocit, že mezi nás patří.
Ekonomické aspekty občanství
Česká republika vzhledem ke stárnutí populace zoufale potřebuje kvalifikované odborníky v různých odvětvích ekonomiky. I to může být důvodem ke zjednodušení podmínek pro udělování občanství a také důvodem pro urychlení celého procesu po vzoru okolních zemí.
Podle zjištění OECD poptávka po vysokoškolsky vzdělaných pracovnících vzroste v příštích pěti letech o 16 %. "Očekává se, že nabídka kvalifikovaných pracovníků v rámci České republiky nebude dostatečná k uspokojení této poptávky, a další prognózy ukazují, že tento nedostatek bude přetrvávat delší dobu."
Tito vysoce kvalifikovaní odborníci často hledají destinaci, kde je proces integrace nejrychlejší a kde je nejmenší byrokratická zátěž. V Česku máme program pro vysoce kvalifikované zaměstnance, trpí ale řadou nedostatků. Žádost o zařazení do programu se podává přes e-mail. Výběr je omezen na užší skupinu států. Z programu také vyřazuje Ukrajince s dočasnou ochranou, u nichž je známo, že řada z nich pracuje na nižší pozici, než na kterou jsou kvalifikovaní. Česká republika tím ztrácí vyšší příjem na daních a zároveň má neuspokojenou poptávku po vzdělaných pracovnících.
Pokud chceme přilákat více kvalitních zaměstnanců potřebujeme jim dát jasný rámec jejich integrace. Nejvyšší stupeň - občanství - tam bezpochyby patří.
Závěr
České občanství není jen právní status, ale klíč k plnohodnotné účasti na společenském a politickém dění. Přestože statistiky ukazují, že Česko uděluje občanství relativně málo, situace se může změnit, pokud bude kladen větší důraz na efektivnější procesy a otevřenější přístup k integraci cizinců. Inspiraci lze hledat v jiných evropských zemích, které zvládají nejen rychlejší udělování občanství, ale také aktivně podporují začleňování nových občanů do společnosti.
Každý, kdo usiluje o české občanství, se tím snaží upevnit svůj vztah k místu, které se stalo jeho domovem. Je to krok směrem k tomu, aby se mohl plně zapojit do života společnosti, na které mu záleží, a cítil se být její nedílnou součástí. Česko by proto mohlo udělat krok vpřed a ukázat, že občanství není jen otázkou pravidel, ale i projevem uznání a důvěry.
Zdroje
1. Ministerstvo vnitra České republiky. Poskytnutí informace – seznam zaměstnanců odboru všeobecné správy. Online. Ministerstvo vnitra České republiky. 2024. Dostupné z: https://www.mvcr.cz/clanek/poskytnuti-informace-seznam- zamestnancu-odboru-vseobecne-spravy.aspx. [cit. 2024-12-03].
2. ČESKO. Zákon č. 186/2013 Sb. o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů (zákon o státním občanství České republiky). (“186/2013 Sb. Zákon o státním občanství České republiky”) In: Sbírka zákonů. 2013. Dostupné také z: https://www.e-sbirka.cz/sb/2013/186
3. KAŠTYL, Miroslav. Potíže s lhůtami při vyřizování žádostí o udělení českého
občanství. (“Nový zákon o občanství : Migrace Online”) Online. Migraceonline.cz. 2016. Dostupné z: https://migraceonline.cz/cz/e-knihovna/potize-s-lhutami-pri- vyrizovani-zadosti-o-udeleni-ceskeho-obcanstvi. [cit. 2024-12-03].
4. OECD. PBS Czechia Report – shrnutí a doporučení. Online. Ministerstvo práce a sociálních věcí. Dostupné z: https://www- admin.mpsv.cz/documents/20142/846918/OECD+PBS+Czechia+Report+-
+shrnutí+a+doporučení.pdf/4e23491e-0874-64dc-9da4-2d3a14a52b44. [cit. 2024-
12-03].
5. Migrant Integration Policy Index (MIPEX). Access to Nationality. Online. Migrant Integration Policy Index. Dostupné z: https://www.mipex.eu/access-nationality. [cit. 2024-12-03].
6. Česká tisková kancelář. "Česko a Polsko omezují volební práva cizinců z EU, rozhodl unijní soud." (“Česko a Polsko omezují volební práva cizinců z EU, rozhodl unijní soud ...”) Online. České noviny. 2024. Dostupné z: https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/2597568. [cit. 2024-12-03].
7. Bundesministerium des Innern, für Bau und Heimat. Reform des Staatsangehörigkeitsrechts beschlossen. Online. Bundesministerium des Innern, für Bau und Heimat. 2024. Dostupné z: https://www.bmi.bund.de/SharedDocs/kurzmeldungen/EN/2024/06/mod- staatsangehoerigkeitsrecht.html. [cit. 2024-12-03].
8. European Commission – Eurostat. Acquisition of Citizenship Statistics. Online. 2024. Dostupné z: https://ec.europa.eu/eurostat/statistics- explained/index.php?title=Acquisition_of_citizenship_statistics#Source_data_for_t ables_and_graphs. [cit. 2024-12-03].
