Už je to více než dva měsíce od chvíle, kdy lidé z Ukrajiny prchají před válkou a hledají útočiště nejen v České republice. Vzhledem k tomu, že se Slovo 21 dlouhodobě věnuje práci s lidmi ze třetích zemí a s Romy, zapojili jsme naše zkušenosti a know-how, abychom krizovou situaci pomohli zvládnout.
Uprchlíci se s naší činnosti setkají potom, co se zaregistrují na Krajském asistenčním centru pomoci. Úzce spolupracujeme se Správou uprchlických zařízení a zjišťujeme, kde jsme zrovna potřeba. Naše pomoc je stručně řečeno informační, integrační a adaptační. To znamená, nově příchozím vysvětlujeme, jak to v České republice chodí a jaká mají práva a povinnosti. Pomáháme lidem zorientovat se a varujeme je před predátorskými agenturami a lidmi, kteří zneužívají špatné situace a lákají z nich peníze nebo doklady. Plánujeme informační skupiny, což jsou pravidelná setkání v ukrajinštině nebo ruštině, případně také tlumočená do romštiny, kde se budou moci lidé uprchlí před válkou dozvědět důležité informace. Kvalitní informace jsou totiž základem dobré integrace do české společnosti. Protože z Ukrajiny prchají v naprosté většině případů matky s dětmi, kdo by děti během skupin pohlídal, připravujeme dobrovolníky, kteří se dětem budou v tu dobu věnovat. Navíc také učíme starší děti, aby se zapojily a například pomáhaly těm mladším. Budeme také zajištovat neformální formu výuky češtiny, a to jak pro dospělé, tak pro děti.
Podle situace nyní řešíme také problémy, které jindy obvykle neděláme. Například proto, že do České republiky přicházejí také romští uprchlíci, pro které zatím ubytovací kapacity nejsou dostatečné a oni nemají kde složit hlavu. Hasíme zkrátka ohně tam, kde se objeví - komunikujeme s dalšími organizacemi v rámci Romanonetu a zařizujeme, co je zrovna potřeba. Spolu s dalšími nevládními organizace se snažíme podpořit řešení krizové situace na Hlavním nádraží v Praze. V současné době je zde totiž kromě nedostatečného ubytování problém s nedostatkem jídla a humanitární pomoci.
Když někdo uprchne z hrozné situace do země, kde často nikoho nezná, neustále myslí na to, co se děje, co s ním bude, zda se bude moci vrátit a jestli vůbec bude mít kam se vrátit. Důležitou součástí podpory je proto také zajištění různých aktivit, díky kterým mohou přijít na jiné myšlenky. Už jsme uspořádali oslavu pravoslavných Velikonoc, kde se sešly maminky s dětmi z Prahy 7. Plánujeme také zapojit ukrajinské děti do festivalu Khamoro, který každoročně pořádáme na začátku června, a kde budou moci také účinkovat. Pro emoční podporu romských žen tu je romská ženská skupina Manushe. Na podzim tradičně pořádáme akci Rodina odvedle, kde se Češi mohou setkat s lidmi z cizích zemí, a letos zapojíme také nově příchozí lidi z Ukrajiny. Je totiž důležité, abychom se vzájemně potkávali a porozuměli si.
Každý příběh je jiný a potřebuje něco trochu jiného. My zajišťujeme to, co povede k normálnímu životu. Vzhledem k tomu, že ve Slovu pracuje řada lidí, kteří si prošli zkušeností odchodu ze své země, rozumíme, v jak těžké situaci lidé z Ukrajiny jsou.