V aktuální krizi se zapojilo také velké množství studentů z různých škol. Inovační laboratoř Karlovy univerzity uspořádala setkání, kde studenti z 3. lékařské fakulty UK Anna Krejčová, Yevheniia Stytsenko a Albert Strunz vysvětlovali, jak pomáhají na Hlavním nádraží v Praze.
Tam denně dorazí spousta vyčerpaných uprchlíků z Ukrajiny, kteří často potřebují zdravotnickou pomoc. Proto vznikla iniciativa Medici na Hlaváku, v níž dobrovolníci ve svém volném čase pomáhají lidem z Ukrajiny, kteří po dlouhé cestě dorazí na právě na Hlavní nádraží.
Dobrovolníci jsou dobře zorganizovaní. Směny jsou děleny na denní a na noční, kdy noční trvají dvanáct hodin a denní jsou rozděleny do dvou šestihodinových úseků, aby bylo možné skloubit dobrovolničení se školou. „Fakulta nám vychází vstříc, ale do školy a na zkoušky samozřejmě chodíme, všechno děláme ve svém volném čase.” Koordinátorka směn se je snaží stavět tak, aby na jedné směně byl někdo, kdo může překládat, student z vyšších ročníků, který už má více zkušeností, a studenti z nižších ročníků, kteří dobrovolničením získávají praxi. „Nejvíce nám chybí překladatelé a medici z vyšších ročníků. Studenti z vyšších ročníků mají většinou hodně klinických stáží, práci a jsou unavení a nemají tolik času.”
Typickým pacientem je malé dítě, které se nechová standardně a maminka má o něj strach. „Většinou přijíždějí děti, které jsou vyčerpané, některé mají různá dietní omezení a rodiče pro ně nemají to jídlo, které potřebují, většinou ale řešíme běžné dětské choroby.” Spousta lidí je vyčerpaných nebo zmatených. Občas je potřeba zkrátka jenom uklidnit.
Medici řeší také vážnější případy. „Občas má někdo epileptický záchvat, nebo ho třeba bolí na hrudi, takže je můžeme zkontrolovat a pokud by šlo o něco vážného, může volat záchranku. Spousta lidí také kvůli tomu, že má teď jiné starosti, zapomene léky, které mají brát pravidelně, takže se jim najednou zhorší chronická onemocnění.” Dále se objevují například bolesti břicha, u kterých není hned zřejmá příčina. Dobrovolníci tak pomocí vyšetření zjišťují, jestli stačí běžná pomoc, nebo už je nutné volat záchranku.
Dalším způsobem, kterým medici pomáhají, je poskytování informací a odpovídání na otázky, které často jinde nemají čas zodpovědět. „Snažíme se jim vysvětlit zdravotní systém v České republice, jak si zařídit zdravotní pojištění, kde najít lékárnu a jak fungují české recepty. Pokud se někdo dostane do nemocnice, pomáháme blízkým zjistit, kde vlastně nemocný je a v jakém je stavu, protože je tam i jazyková bariéra.”
Iniciativu podporuje Karlova univerzita a Záchranná služba Hlavního města Prahy, která ji také zaštiťuje. V současné době se na směnách střídá zhruba osmdesát dobrovolníků. „Největší výzva je najít psychickou rovnováhu. Když občas slyším ty příběhy, není mi z toho dobře. Představa, že by tu dvoutýdenní cestu vlakem musela podstoupit třeba moje babička… Nechci ale, aby to ovlivňovalo moji práci na ošetřovně.” Iniciativa stále přijímá další zájemce ze všech zdravotnických oborů. Noví dobrovolníci se nemusí bát, že nebudou vědět co a jak. Vedoucí směny vždy vše ukáže a vysvětlí.
Studenti mimo zdravotnické obory se mohou přihlásit na opu.cz. Pokud máte zájem pomáhat, nebojte se přihlásit.
